Bratři Ebeni je nejzvláštnější skupina v historii české populární hudby. Tři bratři Kryštof (24. 12. 1954), Marek (18. 12. 1957) a David (6. 1. 1965) spolu již sedmnáct let soustavněji nekoncertovali. První řádné album Malé písně do tmy vydali v roce 1984 a dalších jedenáct let trvalo, než vznikl titul Tichá domácnost (1995). Mezitím si v roce 1990 odskočili k Adventním písním a koledám, které nahráli se zpěvačkou Martou Kubišovou. Na jejich nynější album, nazvané Já na tom dělám, posluchači čekali sedm let.

Bratři Ebenové, synové skladatele Petra Ebena a synovci Ilji Hurníka, vlastně do žádného hudebního proudu nepatří. Spojení Markovy kytary, Kryštofova klavíru či flétny, Davidova klarinetu a sopránsaxofonu vytváří ojedinělý ebenovský sound, obohacený dalšími nástroji. Již koncem sedmdesátých let, kdy Ebeni vstupovali na scénu, se v jejich hudbě proplétaly vlivy klasiky, folku, rocku či jazzu a prvky vytříbeného hudebního humoru. "Hodně jsme poslouchali Franka Zappu, David měl rád jazz, zvláště když pak v patnácti přišel na konzervatoři do styku se spoustou jazzmenů. Nám se v podstatně nestalo, že by jeden poslouchal něco, co ten druhý nesnášel," řekl Marek v časopise Folk a Country.

Motorem kapely byl šéf a skladatel Marek, který nejprve prošel různými skupinami včetně countryových sestav Wyjou a Rošambo. V té se k němu na trubku připojil Kryštof a pak už hráli Ebeni sami. "Tím že jsme hráli v Rošambu s Kryštofem a že jsem věděl, jak hraje výborně na piano, nějak logicky vyplynulo, že by to možná šlo v triu," řekl Marek. Nakonec jediný z bratří, David, vystudoval muziku na konzervatoři (nyní se věnuje své skupině Schola Gregoriana Pragensis). Z Marka se stal herec a moderátor, Kryštof je matematik.

Už na prvních koncertech bratří Ebenů se lidé bavili vtipnými Markovými texty typu "Spíš než na Temno myslím na lásku, promiň, Jirásku" (Andulce z béčka). Na velkém trampském a folkovém festivalu Porta Ebenové získali v roce 1979 v Olomouci interpretační cenu. I když skalní portovní publikum na Ebeny občas zapískalo, jemná ironie, svižný slovník, neotřelé rýmy a cit pro písňovou pointu si získal publikum napříč hudebními žánry. A jestli se dá hovořit o ebenovských hitech, pak to byla balada Stýskání či vtipná písňová freska Praha 1581.

Cesty bratří Ebenů se rozešly v druhé polovině osmdesátých let. Převážily individuální zájmy. Nejviditelnější Eben byl vždycky Marek, který zamířil do pražské Ypsilonky, k moderování cen Tý Tý, vlastnímu pořadu Na plovárně či prezentaci Mezinárního filmového festivalu v Karlových varech. "Nikdy jsme neohlásili rozchod skupiny kromě jednoho vystoupení v pořadu Nedělní ráno, když jsme to brali jako happenig, protože jsme spolu nehráli už šest let a Kryštof měl jet v lednu do Anglie. Věděli jsme, že určitě další rok nebudeme hrát. Říkali jsme si, rozpustíme to, bude sranda. Kapely se vždycky objevují, když něco vydávají, tak my se absurdně objevíme, když nic nevydáváme ani nehrajeme. Jen jsme to udělali, Kryštofovi vědeckou stáž odložili a Zdeněk Vřešťál nám zavolal, abychom natočili desku," vzpomínal Marek. Ta deska se jmenovala Tichá domácnost (1995) a Ebenové ji nahráli s muzikanty ze skupiny Etc..., kontrabasistou Jaromírem Honzákem či Ivou Bittovou. Hudebním režisérem a poradcem byl písničkář Karel Plíhal, producentem Zdeněk Vřešťál. Tichá domácnost byla obrovský come back, ale Ebenové jakoby si toho nevšímali, ani Zlaté desky za výtečný prodej si dodnes nevyzvedli.

Nové album Já na tom dělám na Tichou domácnost navazuje poetikou i v obsazení hostů. Iva Bittová si tentokrát zazpívala sólový part v písni Vidíš, Vidíš, zatímco nový host Jiří Schmitzer se ztotožnil s hlavním hrdinou skladby Sprostý chlap.

Marek a jeho bratři nás provedou hororovým hotelem Pallace, lehce poškádlí trampy i rodilé Pražáky, odkryjí pravou tvář filmových milovníků, přidají životní zkušenost v písni Na růžích ustláno. Celé toto rozmanité, dospělé album je doplněno dvěma shakespearovskými sonety.

Deska Já na tom dělám je symbolem ebenovského ducha. I když bratři spolu delší dobu nehrají, stále na něčem pracují. A pak jednoho dne přijde pravý okamžik... Další deska prý vyjde dřív než za sedm let.